U elitních týmů TROOPERS končí trenérské trio Jeski, Bartek a Plas, které předává otěže nové generaci s cílem návratu do 1. ligy. S klubem se ovšem neloučí.

Po odchodu Petra Jeskiho a Iva Bartka z lavičky A-týmu sahá klub pro nástupce do vlastních řad. Novým hlavním trenérem TROOPERS se stává Pavel Kocourek, který dosud působil na pozici šéftrenéra.
V sezoně 2026/2027 povede elitní mužské týmy dosavadní šéftrenér klubu Pavel Kocourek, kterému rozhodně nechybí bohaté florbalové zkušenosti. Své zkušenosti začal sbírat v roce 2009 jako hráč Hattricku Brno, kde se následně od sezony 2018/2019 věnoval trénování mládežnických kategorií. Mezi lety 2017 a 2020 také působil ve vedení úspěšného projektu Peaches Kemp.
Do TROOPERS nastoupil v roce 2024, zpočátku jako metodik a trenér dorostenců a juniorů. V letošní sezoně se posunul do role šéftrenéra klubu, ve které nahradil Petra Jeskiho. Na Petrovo dosavadní práci nyní naváže i v pozici hlavního trenéra A-týmu TROOPERS.
Přebíráš kormidlo po Petru Jeski. Ve stávající sezóně se nám bohužel nepodařilo přejít přes Přerov do semifinále. S jakými pocity se áčka ujímáš?
Pocity mám smíšené. S celým realizákem jsme měli stejný cíl, a ten byl minimálně semifinále. Na druhou stranu máme relativně mladý tým, dost kluků přišlo během sezony, takže například i nějaká větší sehranost mohla chybět. To potom mohlo v těch klíčových momentech proti Přerovu hrát velkou roli.
Jak se vůbec zrodila myšlenka, že převezmeš Á-tým?
Byla diskuze ohledně toho, kolik času může Petr věnovat trénování s ohledem na to, že má rodinu, vlastní práci a nebylo v jeho možnostech být na všech trénincích a výjezdních zápasech. Bylo tedy jasné, že to kormidlo dříve či později někdo bude muset převzít. Někdy začátkem druhé poloviny sezony jsme se začali bavit o tom, že tým teď po dvou letech znám dobře a zároveň jsme se shodli, že v tuto chvíli nedává moc smysl brát někoho plně externího, protože cílem je navázat na současný směr a klubovou koncepci. Druhým rokem trénuji juniory, kde má spousta kluků přesah do mužské složky, a v tomto roce jsem se víc zapojoval i jako asistent v U23 a Národní lize. Na základě toho jsme se domluvili, že vedení týmu převezmu já.
Bude Petr nebo Ivo nějakým způsobem dál působit v realizáku?
S Jezinem jsme to dost diskutovali a velmi si vážím, že mi dal možnost výběru, jestli chci, aby měl nějakou roli nebo ne. Bylo jasné, že nechce žádnou časově náročnou roli, ale došli jsme ke shodě, že s Petrem jsme na podobné vlně ve vidění hry, takže rád s ním budu věci probírat a diskutovat – bude mít takové roli konzultanta. Samozřejmě finální rozhodnutí budou na mně.
Je určitě pár věcí, které budeš chtít udělat jinak. Je naopak nějaká věc, ve které budeš chtít na Petra navázat?
Myslím si, že každý trenér má nějakou vlastní kulturu trénování a není dobré, když si jeden snaží hrát na druhého. Dříve či později se ta maska stejně rozbije. Určitě chci ale navázat na herní projev týmu, protože poslední dva roky se s ním piloval, řešil se relativně hodně a nemyslím si, že tohle je věc, která by nás výrazně limitovala. Vedle toho věřím, že moje silná stránka je práce s lidmi, nastavení prostředí a schopnost držet směr v týmu. Rád bych více i provázal most mezi realizačním týmem a hráči. Nastavil více role v týmu. Naši identitu "rodiny" a dobrých vztahů mezi kluky v tomto vnímám velkou výhodou.
Cílem blízké budoucnosti je postup do 1. ligy. Jaké změny v nastavení týmu bude třeba udělat, abychom toho dosáhli?
Vnímám, že pořád máme mladý tým a kluci jsou občas relativně zběsilí při držení míčku. Jsou to v uvozovkách detaily, které ale tvoří celek. Troufnu si říct, že kluci už mají dobře natrénované určité obranné mechanismy nebo přesun do útočného pásma. Ale přesně tyhle detaily u mladých hráčů – ta nerozvážnost, neklid na míčku, zběsilost – to jsou věci, na kterých určitě bude potřeba zapracovat, může nás to potom stát klíčové momenty v zápasech. A samozřejmě udržet hlavu, stabilní flow. S tím stále bojujeme.
Částečně jsem na to možná odpověděl už v předchozí otázce. Jestli v něčem vnímám naši sílu a na čem já osobně hodně stavím svůj trenérský přístup, tak je to správná kultura v týmu. Jsem toho názoru, že florbal by měl ty kluky převážně bavit. A když je to bude bavit, když bude ta zábava spojená s dřinou a s nějakým nastavením společných cílů, tak budeme mnohem blíž k našemu hlavnímu cíli. A to je postup do první ligy.
Hlavní trenér je pouze jedním dílem skládačky. Máš už jasno o zbytku realizačního týmu?
Když došlo ke shodě, že převezmu kormidlo, věděl jsem, že hledání realizáku bude velká výzva. Nejsme klub, který by si mohl dovolit vzít tři asistenty zvenku a hodit na každého desetitisíce. Raději odměníme lidi, kteří ke klubu mají vztah. Ve florbale se často točí ta samá jména, která se drží v daných klubech. Takže najít do realizačního týmu člověka, který má zkušenosti se superligou, první ligou a podobně, je složité a náročné. Proběhla ti nějaká jednání mimo klubové prostředí. Nakonec jsem si ale vyhodnotil, že momentálně dává největší smysl vzít k sobě někoho, kdo klub dobře zná a kdo je na tým napojený.
Po různých diskuzích bude mým klíčovým asistentem Vojta Potáček. Momentálně je na Erasmu, takže jsme si veškeré procesy museli domluvit na dálku. Bylo to pro něj těžké rozhodování, jestli dál pokračovat jako hráč, ale z různých důvodů, zejména těch zdravotních, se nakonec rozhodl, že v aktivní výkonnostní hře pokračovat nebude. Řekl jsem mu, že si tohoto rozhodnutí hrozně vážím, a mám obrovskou radost, že tu výzvu přijal se mnou. Vedle toho mám rozjednaného ještě jednoho asistenta, tak uvidíme, jak to klapne.
Jak vnímáš roli U23 směrem k áčku a budeš případně chtít měnit fungování divizního týmu?
Jsem hrozně rád za to, co se povedlo minulou sezonu, a ten kredit bych chtěl přenechat hlavně realizačnímu týmu, který za tím stál. Spousta lidí ve florbalovém prostředí nás od toho projektu odrazovala.
Za mě to byl skvělý nápad, i když to mělo trochu porodní bolesti. Cíl každopádně zůstává stejný a zase se to odvíjí od mého tréninkového nastavení a od toho, kam a s kým chceme směřovat. Za mě bude teď důležité lépe definovat, kdo je stabilně v áčku, kdo je stabilně v U23, a jaká jsou přesná pravidla pro přechod z juniorky do U23 a z U23 do mužů. Chci v tomhle být s klukama víc v kontaktu, aby jasně věděli, na čem jsou, jaké mají možnosti a jaké je jejich místo.
Stejně důležitá je i návaznost na juniorku. Jakou máš představu o zapojování nadějných juniorů do dospělého florbalu, aby ten přechod zvládli co nejlépe?
Vnímám naši sílu právě s ohledem na propojení A-týmu, U23 a juniorky, minimálně tady na Jižní Moravě. Právě díky tomu k nám v letošní sezoně dorazilo pár hráčů, a i když je škoda, že nehrajeme 1. ligu, věřím, že se to brzy změní.
Zápasové vytížení v té druhé juniorské lize přece jenom není úplně ono. A dokud nebudeme hrát první juniorskou, k čemuž věřím, že se taky postupně blížíme, je podle mě obrovská výhoda, jaké možnosti můžeme juniorům nabídnout. Hrají juniorskou ligu, můžeme jim k tomu nabídnout divizi, a těm nejšikovnějším i Národní ligu. Za to jsem rád. Navíc je tam i nějaká postupná vazba do naší Delty. Ta provázanost juniorského a dospělého mužského florbalu už je letos relativně kvalitní. Chci to určitě zachovat a ještě víc tomu dodat kulturu. Fakt si myslím, že jsme v tomhle na florbalovém poli velmi silný hráč, protože hráčům máme možnost nabídnout vysoké herní vytížení propojené s kvalitou.
Jak máš v plánu řešit posily na následující sezonu?
Bylo by ideální najít pár hráčů, kteří už mají zkušenosti a doplnili by náš mladý celek. Na druhou stranu jsem docela přesvědčený o tom, že pokud se naši kluci dokážou semknout a budou správně pracovat s hlavami, jsme v podstatě i se současným týmem schopni dostat se velmi daleko. Pokud jde o posily a o to, jakou cestou se teď chceme vydat, cílem je přivést ideálně zhruba tři hráče.
Na čem bude potřeba do příští sezony nejvíce zamakat?
Florbalové skilly, herní principy i systémy jsou samozřejmě důležité, ale myslím, že se často zapomíná na mentální nastavení týmu. To vnímám jako klíčové – minimálně teď v letní přípravě a na startu sezóny. Chceme nastavit kulturu v týmu, sladit cíle a přesvědčit kluky, že jsou dosažitelné. Cíl bez víry v jeho splnění totiž moc smysl nedává. Vedle toho plánujeme přidat skills tréninky, zapojit kondici do sezóny, posílit taktickou přípravu a zavést porady s videorozbory před tréninky.
Na tu výzvu se těším, protože ji vnímám jako velký krok a zároveň přirozený posun. Je s tím spojená velká odpovědnost a i pro samotné kluky je to po letech s Petrem velká změna. Právě to je pro mě i Vojtu motivační a zároveň určitý závazek pro klub, který dnes můžu říct, že je pro mě srdcovkou... ale právě to je pro mě i Vojtu motivační a dáme to procesu vše. Těšíme se na to!

U elitních týmů TROOPERS končí trenérské trio Jeski, Bartek a Plas, které předává otěže nové generaci s cílem návratu do 1. ligy. S klubem se ovšem neloučí.