Nedělní turnaj Final Four bude pomyslnou třešničkou na dortu již úspěšné sezóny našich juniorů. Na co se můžete těšit?
Nedělní turnaj Final Four bude pomyslnou třešničkou na dortu již úspěšné sezóny našich juniorů. Na co se můžete těšit?
Superliga se nám blíží do konce, a s ní se blíží i Superfinále Českého florbalu, které se už po deváté podívá do pražské O2 areny a proběhne 14. dubna 2024. A TROOPERS tam bude taky!
Mužům A skončila sezóna, ale mládež má ještě dlouhou cestu před sebou. Jak sezónu a její dosavadní průběh hodnotí trenéři jednotlivých kategorií? Dozvíte se v našem souhrnu.
Skončila základní část Národní ligy - západ a s tím začal výběr soupeřů do nadstavbové části. TROOPERS skončili v hledáčku královehradeckého Náchodu. Co můžeme od následujících utkání očekávat?
Zhruba před měsícem jsme se zúčastnili Ostrava Cupu. Jak si vedly týmy přípravek, elévů a starších žáků? Přečtěte si článek a dozvíte se, který z týmů vyhrál zlaté medaile.
Ve dnech 20. až 22. srpna se naše mužstvo přípravky (kategorie 2011 a mladší) zúčastnilo turnaje Ostrava Cup.
Do naší kategorie se přihlásilo 7 družstev: FBC ČPP Ostrava, FBC Hranice, Torpedo Haviřov, ZFK Petrovice, 1. SC Tempish Vítkovice, Florbal Vsetín a TROOPERS.
Naše mužstvo nastoupilo v této sestavě: Jakub Sedlák, Honza Lach, Tom Lisa, Vladimír Škil, Vašek Makyča, Radim Novák, Denis Coufal, Míša Doleček, Tobi Ješina, Vojta Malík, Alex Ponechal, Jakub Jurák, Honza Kokeš a Nela Kašpárková.
Nejprve se utkal každý s každým ve skupině a následovaly zápasy o konečné umístění.
Ve skupině jsme se prezentovali aktivní a nátlakovou hrou, se kterou měli naši malí soupeři často problémy. Naše svěřence jsme vyzývali k sebevědomému pojetí hry s množstvím kliček a střel. Tato snaha přinášela ovoce, jelikož jsme skupinou prošli bez zaváhání po výsledcích:
vs. Ostrava 8:2,
vs. Havířov 9:0,
vs. Hranice 7:3,
vs. Vítkovice 7:1,
vs. Vsetín 9:0,
vs. Petrovice 4:0.
Posledním zápasem turnaje bylo finále proti druhému týmu v tabulce – FBC Hranice. Zápas se nesl ve velmi bojovém a vyrovnaném duchu. Oba týmy věděly, o co se hraje, a proto jsme po 20 minutách nepoznali vítěze. Na řadu přišly samostatné nájezdy.
V nich byl úspěšnější náš soupeř, což znamená, že jsme se s turnajem v Ostravě rozloučili se stříbrnými medailemi na krku.
I přes smolný finálový zápas jsme si jako družstvo užili tři krásné slunečné dny v Ostravě a už se těšíme na příští ročník turnaje.
Na závěr bychom chtěli poděkovat Gepardům Brno, kteří nás oslovili s možností půjčení ří hráčů, kteří se připravovali na turnaj v Ostravě. S ohledem na aktuální situaci se Gepardům nepodařilo sestavit celý tým, a proto jsme rádi, že Honza, Vojta a Vladimír se na víkend stali našimi spoluhráči. Všichni byli velkým přínosem pro naši hru a věříme, že si to s námi užili minimálně stejně jako my.
A protože si fanoušci žádali i fotku se svými hrdiny, máte ji zde. :)
Ve čtvrtek 20. srpna 2020 vyrazila nepříliš početná skupina Elévů (11+1) vlakem do Ostravy, kde nás čekal jeden z vrcholů sezóny – Ostrava Cup –, původně plánovaný na přelom května a června 2020. Jeho odložení pro nás znamenalo na jednu stranu komplikace v podobě menší účasti hráčů, na stranu druhou jsme získali čas na přípravu. Od počátku srpna probíhala poměrně intenzivně (tréninky, TROOPERS Camp) a jistě se pozitivně podepsala na kvalitě našeho mužstva.
Po příjezdu do Ostravy a lehkém obědu se nám sice v úvodním zápase nepodařilo přehrát a zvítězit nad týmem Florbal Vsetín (3:4), ale v druhém zápase naší skupiny jsme zvítězili nad soupeřem FbC Frýdek-Místek (5:1). Po skončení našeho herního programu jsme fanděním podporovali tým přípravky a večer vyrazili z Trojhalí na VŠ koleje Jana Opletala – skromné, ale slušné ubytování.
V pátek nás ve 12.30 hodin čekal poslední zápas základní skupiny, před kterým jsme rozhýbali naše těla společně s týmem mladších žáků procházkou podél řeky Ostravice a někteří také cvičením na workout hřišti. O Ostravský hrad jsme pouze zavadili pohledem a hned po poledni přesvědčivě vyhráli nad FBC ČPP Ostrava (10:0). Následně jsme jako fanoušci podpořili tým mladších žáků. Vzhledem ke krásnému horkému dni a volnému odpoledni, jsme se po pozdním obědě rozhodli procvičit naše těla v dalším sportu – plavání ve Vrbickém jezeru. Myslím, že si vodní hrátky kluci i trenéři náležitě užili.
V sobotu jsme nastoupili do čtvrtfinálového zápasu s týmem Torpedo Havířov, kde kluci předvedli výborný výkon. Dramatická hra plná zvratů, ve které jsme prohrávali 0:1, následně vyrovnali a dostali se do vedení 2:1.
Skóre se však opět otočilo v náš neprospěch a až dvě minuty před koncem zápasu jsme vyrovnávali na 3:3. Následovaly nájezdy, které zpočátku vypadaly velice slibně – vedli jsme 2:0.
Bohužel nakonec skončily 2:3 a tím i naše účast na turnaji.
Závěrem bych rád řekl, že kluci podali celkově velice dobrý výkon, užili si hru a snažili se fanděním podpořit i ostatní týmy TROOPERS, což mi přišlo také jako jeden z důležitých momentů jejich účasti na turnaji. Velké poděkování patří trenérům, kteří podávali nejen na Ostrava Cupu vynikající výkon, ale již od počátku srpna se s velkým nasazením věnovali nejen týmu elévů. Budeme doufat, že se na dalších turnajích přikloní sportovní štěstí také na naši stranu.
V kategorii starších žáků se letošního ročníku Ostrava Cup zúčastnilo 18 týmů s převahou družstev ze severní Moravy. Na nás čekali v základní části soupeři z Frenštátu, Slovanu Havířov, Moravských Budějovic a Lipníka.
Ve čtvrtek jsme po dlouhé herní přestávce nastoupili k jedinému zápasu proti Frenštátu. Během vyrovnaného zápasu se postupně sehrávaly naše tři pětky do podoby, kterou jsme již v průběhu turnaje neměli důvod měnit. Jako jeden z mála účastníků turnaje jsme tak mohli odehrát celý turnaj s 15 hráči v poli. Frenštát jsme nakonec přetlačili 3:2.
Čtvrteční odpoledne jsme strávili v Dolních Vítkovicích návštěvou Velkého Světa Techniky – vždyť nejenom florbalem živ je člověk. Nejvíce času jsme zde strávili u atrakce s názvem pingpongový stůl.
V pátek nás od rána čekala náročná zápasová série. Hned v 8 hodin jsme nastoupili v již osvědčené sestavě proti hráčům ze Slovanu Havířov a šlo o nejtěžší utkání ve skupině. To se nakonec ukázalo jako důležitý milník našeho dalšího pokračování v turnaji. Soupeř se po sérii rychlých brejků dostal do vedení 3:1. Kluci s Viki se však natolik semkli, že se jim podařilo utkání dotáhnou do závěrečné remízy 4:4. Tým tak prokázal svůj charakter, sílu a zaujetí. Tento moment významně posílil týmového ducha, sounáležitost a herní sebevědomí.
V dalším utkání jsme bez zaváhání zaslouženě a přesvědčivě zvítězili na týmem JeMoBu 10:1. V čase 1:22 jsme po třech střídáních vedli již 3:0 – co střídání, to gól. S tímto sebevědomím nám to hrálo vlastně samo.
V pátek odpoledne nás čekaly ještě dva zápasy proti FBC Lipník. Ve skupině jsme se dlouho trápili, ale nakonec zvítězili 5:2. Večer jsme se potkali ještě jednou v prvním kole play-off. V námi neoblíbené Bonver aréně jsme značně unaveného soupeře přehráli 8:1.
Přestože Petr v sobotu spěchal za svou rodinou do Třeboně, byli jsme rozhodnutí zůstat v sobotu v turnaji co nejdéle a výlet do Ostravy si co nejvíce užít. Osmi hráčům a brankáři z Jablunkova jsme nedali ve čtvrtfinále šanci a po vítězství 9:1 jsme se těšili na semifinálového soupeře, kterým se nám stal druhý havířovský tým – Torpedo. Jednalo se o nejtěžší utkání celého turnaje. Pohledný, rychlý florbal. Ale byli jsme prostě lepší a výhru 4:3 si zasloužili. A pak už jen finále!
O druhém finalistovi se rozhodovalo mezi hráči Vítkovic, kteří si ve čtvrtfinále v ostravském derby poradili s FBC Ostrava, a Eagles Orlová. Orlová ve vyrovnaném zápase nakonec vyhrála až na nájezdy. I finále se neslo ve velmi vyrovnaném duchu, ale přeci jen jsme byli o chlup sehranější, rychlejší a důslednější na míčku. Ještě tak proměňovat všechny šance – a že jich bylo. Zažili jsme na straně soupeře i závěrečnou hru bez brankáře, ale prázdnou branku jsme trefili 5 sekund před koncem my a zpečetili tak výsledný stav 6:4. A pak… už jen radost, euforie a malá oslava před cestou domů.
Celkem jsme na turnaji odehráli 8 zápasů s bilancí jedna remíza, sedm výher. Osm náročných zápasů, které nás všechny herně i morálně posunuly a turnaj jsme si skvěle užili. Nechceme však náš úspěch přeceňovat a glorifikovat. Nechceme umřít na sebeuspokojení. Zlatá medaile je pro nás další motivací k práci na sobě. A protože vyhrát je fakt úžasný pocit, chceme si ho zase zopakovat. To ale bez práce nepůjde, a proto už se těšíme na závěrečné společné letní soustředění do Morkovic.
