34_20200913_163748.jpg

Jak jsme oslavili 1. narozeniny klubu

V pátek 11. září se uskutečnila 1. narozeninová oslava klubu TROOPERS známá pod názvem TROOPERS Day. Rodina TROOPERS se tak mohla sejít a společně si připomenou první rok fungování našeho úspěšného oddílu. Jak celý den probíhal a co se dělo?

Před 16. hodinou se začaly do Tuřan linout davy lidí. Kam měly namířeno? No přeci slavit na TROOPERS Day. Začátek akce byl v plánu na 16:00, ale vlivem dopravních zácp byl nakonec posunut o 30 minut.

TROOPERS Day budiž zahájen

O půl páté se Marek Plas, prezident klubu, chopil mikrofonu a uvedl TROOPERS Day. Shrnul, co se událo za poslední rok, a přivítal i zástupce města Brna Mgr. Jaroslava Suchého, radního města Brno pro školství a sport, a starostu městské části Brno-Tuřany Radomíra Vondru. Honza Daler, marketingový manažer a hráč mužského A týmu, pak jen v rychlosti uvedl, co dnes děti čeká, a TROOPERS Day mohl být zahájen.

Co se dělo v hale?

Po celou dobu TROOPERS Day probíhal v hale na Měšťanské ulici florbalová turnaj. Toho se zúčastnilo 12 týmů. V každém z nich byly náhodně namíchané děti z různých kategorií. Nad každým týmem dohlížel 1 trenér, který byl zároveň i v roli rozhodčího. Pokud se tedy některé dítě provinilo faulem, on rozhodl o rozehrání volných úderů.

Těchto 12 týmů se rozdělilo do dvou skupin a dohromady se odehrálo 30 utkání. Kdo vyhrál? Tak o to tady rozhodně nešlo! My v TROOPERS se snažíme hlavně o to, aby všechny florbal bavil. Dobré výsledky nám sice udělají radost, ale o těch to dnes nebylo.

Tempo v turnaji postupně gradovalo
Tempo v turnaji postupně gradovalo

Co se dělo venku?

Kvůli koronaviru jsme chtěli omezit pohyb v hale a drtivou většinu aktivit přemístili ven. Výčep s limonádou a pivem byl před halou, stejně tak jídlo, které napekli maminky, tatínkové, babičky, dědečkové, přítelkyně,… prostě rodina TROOPERS. 

Jídlo bylo tak dobré, že se kolikrát hráčům nechtělo do haly na zápas
Jídlo bylo tak dobré, že se kolikrát hráčům nechtělo do haly na zápas

Když zrovna děti nehrály florbal, mohly si vybrat, zdali si:

  • půjdou prohlédnout hasičské auto a zastříkat si hadicí,
  • zaskáčou si na skákacím hradu od firmy Outdoor Wave, s. r. o.,
  • začnou sbírat razítka na stanovištích, která si pro děti připravili hráči mužského týmu.

Možná se ptáte, k čemu dětem budou razítka? Sbírali je ze dvou důvodů – jednak kvůli tomu, že pokud je budou mít všechny, tak dostanou něco na památku, a pak také kvůli tomu, že za každé razítko věnujeme 10 Kč Nadaci Emil. Pojďme se nyní podívat na to, jaká stanoviště děti plnily.

Jaká stanoviště si muži pro děti nachystali?

Stanovišť bylo celkem devět a abychom to uvedli na pravou míru, dvě z nich si nepřipravili hráči mužského A týmu. Jedno z nich si připravily jejich blízké osoby – konkrétně Domča, přítelkyně Honzy Dalera, Miška, přítelkyně Víti Mlejnka, a Sába, budoucí přítelkyně zatím neznámého hráče TROOPERS. Druhé usměvavá a oblíbená trenérka Táňa Dolečková.

Stanoviště č. 1 – LIMOBĚH

Kuba Peška, centr 1. útoku mužů, a Dan Minich, centr 3. lajny, si pro děti připravili limoběh. Zjednodušeně řečeno člunkáč, kdy před návratem na základní čáru musí děti vypít sklenici limonády. Jestli mají autoři tohoto stanoviště nějaký poznatek? Jednoznačně ano. Závodníky totiž někdy byli velmi malí TROOPEŘI, takže po zhruba minutovém běhu a vypití 2 limonád ihned pádili čůrat.

Žízeň byla veliká
Žízeň byla veliká

Stanoviště č. 2 – MINOVÉ POLE

Aleš Muselík, loňská posila vystuživší obranné řady, a Dan Hruška, levý bek 3. lajny, přichystali minové bludiště. TROOPER se podíval na mapku, snažil se zapamatovat, na kterých políčkách je mina. Pak musel přejít na druhou stranu, aniž by na nějakou z nich stoupnul.

Chlapečku, tak právě támhle jsi nemohl stoupnout
Chlapečku, tak právě támhle jsi nemohl stoupnout

Stanoviště č. 3 – OPIČÍ DRÁHA

Kluci a holky museli na 3. stanovišti čelit nástrahám, které nachystal Jirka Knotek, netřeba představovat, a Víťa Mlejnek, pravý obránce 2. lajny. Oběhněte tyčky, přeskočte překážku, podlezte překážku,… no nebylo to úplně snadné. Ale všichni zúčastnění makali a zasloužili si razítko.

Opičí dráha byla v režii Jirky a Víťi
Opičí dráha byla v režii Jirky a Víťi

Stanoviště č. 4 – SIRUPOVÁ SLAST

Ne na všech stanovištích se muselo sportovat. Jedním z nich bylo 4. stanoviště, ve kterém Dáva Mati, levé křídlo 3. lajny, a jeho taťka aka majitel SHMOO Czech, dávali ochutnávat skvělé sirupy Borowy Dworek. Na začátku si mysleli, že děti s uhádnutím všech pěti příchutí budou mít problém. Jak se ale ukázalo, sirupy vážně chutnají tak, jak je uvedeno na etiketě, takže to dětem ve spoustě případů nedělalo sebemenší problém poznat.

Matiovi nalívali a nalívali
Matiovi nalívali a nalívali

Stanoviště č. 5 – INSTAKOUTEK

Co by to bylo za oslavu bez nějaké fotky na památku? Honza Grábl, letošní posila s velkým renomé, si připravil instakoutek. Co bylo úkolem? No přece se pořádně usmát, ať fotka v rámečku ve vašem pokoji vypadá krásně.

Honza Grábl prokázal, že by během zápasů mohl klidně i fotit
Honza Grábl prokázal, že by během zápasů mohl klidně i fotit

Stanoviště č. 6 – FLORBALOVÉ ŠIPKY

Stanoviště pod vedením Martina Plačka, vedoucího B týmu mužů a zároveň oblíbeného hlasatele z mužských utkání, a Ondry „Karla“ Hoška, brankáře B týmu, spočívalo v tom trefit míček do otvoru s co nejvíce body.

Myslíte, že někdo prohodil míček prostředkem?
Myslíte, že někdo prohodil míček prostředkem?

Stanoviště č. 7 – NAMALUJ TROOPERSÁKA

Hráči a hráčky TROOPERS jsou známí pomalovanými obličeji, nasprejovanými vlasy a samozřejmě také tím, že hrají skvěle florbal. Táňa, trenérka TROOPERS, přinesla barvy a děcka si na sebe nakreslily, co chtěly – nejčastěji samozřejmě znak klubu.

Logo TROOPERS někdy nevypadalo jako v originále, ale na TROOPERS Day to ignorujeme :)
Logo TROOPERS někdy nevypadalo jako v originále, ale na TROOPERS Day to ignorujeme :)

Stanoviště č. 8 – HLAVOLAMY

Předposlední stanoviště bylo druhé z těch, které si nepřipravili muži. Domča, Miška a Sába dohlížely na to, jak děcka skládají znak TROOPERS (snadnější varianta) nebo florbalovou evoluci (těžší varianta).

Složit znak TROOPERS se možná na první pohled zdá jednoduché, ale nebylo to až tak lehké
Složit znak TROOPERS se možná na první pohled zdá jednoduché, ale nebylo to až tak lehké

Stanoviště č. 9 – FLORBALOVÝ PETANQUE

Honza Kolajta, pravé křídlo 2. lajny, a Petr Kubala, pravý bek 3. lajny, zůstali u sportu, který všichni milujeme. Vemte si florbalky a trefte míček co nejblíže červenému míčku. Hraje se jeden na jednoho. Kdo je blíž, vítězí.

Čím blíže červenému míčku jsi, tím lépe
Čím blíže červenému míčku jsi, tím lépe

Kolik razítek získaly děti na svých kartičkách?

V průběhu oslav přicházelo stále více dětí se všemi devíti razítky. To si žádalo odměnu. Tou byly taštičky z Notina plné kosmetiky, sprchových gelů, bonbonků a fruik. 10 kartiček, 20 kartiček, 30 kartiček… tak to je slušná porce. A po venku stále ještě běhaly děti, které neměly hotovo. V 19:20 skončil florbalový turnaj a to znamenalo jediné, TROOPERS Day pomalu končí. Na jakém čísle se zastavil počet razítek? 765!

TROOPERS Day končí a na řadu přichází ptačátko Emil

Závěrečné slovo si vzal opět Marek Plas, který již v ruce držel voucher s napsanou částkou, kterou děti vybraly pro Nadační fond Emil. Pokud si pamatujete, výše jsme vám řekli, že za každé razítko věnujeme 10 Kč. Tím pádem darujeme 7 650 Kč. Ale když už je to tak blízko 10 000 Kč, byla by škoda to nenavýšit. Protože nás sice baví vyhrávat, ale my chceme i pomáhat. Natálie Bilová, ředitelka Nadačního fondu Emil, voucher převzala a poděkovala TROOPERS. Marek Plas se zeptal, jestli pozveme Emila i na příští ročník, a odpověď dětí byla jasná. Aplaus a křik museli slyšet až za hranicemi.

Ředitelka Nadace Emil tleská všem dětem TROOPERS
Ředitelka Nadace Emil tleská všem dětem TROOPERS

Po předání voucheru už proběhlo jen vyhodnocení nejrychlejších časů v limoběhu (vítězové dostali sirup Borowy Dworek) a minovém bludišti (vítězové se mohli radovat ze sportovních cen). U florbalových šipek se mohli radovat ti, kteří hodili nejvíce bodů. Odměnou jim byly věci od našeho sponzora Urbanstore.

Tak zase za rok, rodino TROOPERS

Na konci bych chtěl poděkovat všem, kteří pomáhali s organizací TROOPERS Day – všem trenérům, hráčům, rodičům –, dále těm, kdo si našli cestu a přišli oslavit 1. klubové narozeniny. Věřím, že jsme si to všichni užili a příští rok se uvidíme znovu.