Aby se mohli na konci radovat, museli Troopers zvládnout 11 zápasů během čtyř dnů. Sice se nehrálo na 3 x 20 minut jako ve vrcholovém florbalu, ale ve skupinách jen 2 x 15 a od čtvrtfinále 2 x 20 minut, i to ale byla pro amatéry velmi slušná porce. Troopers hrají třetí nejvyšší českou soutěž.

„Potkali jsme rozdílné soupeře. Někdy to byla parta známých, která se potkala a dohodla na účasti, jindy perfektní skandinávský tým,“ vyzdvihl Jiří Knotek, vyhlášený nejlepším hráčem turnaje. Parta kolem něho vyřadila mimo jiné dva švédské a dva finské protivníky.

„Bylo vidět, že technicky a celkovou vyspělostí florbalu jsou seveřané jinde. I na amatérské úrovni jsou rozdíly mezi námi a nimi velké. Vědí o sobě, balonek jim neodskakuje, mají přehled ve hře. Kolikrát byli i lepší než my, ale my jsme byli obětaví,“ uznal.

Ovšem ani Troopers nenastoupili jako banda začátečníků. „Několik z nás má zkušenosti s nejvyšší soutěží, třeba Petr Jeski má v Superlize na kontě tak 200 zápasů, já jich mám kolem 50 až 60, Honza Daler ji taky hrál. Všichni jsme byli v Bulldogs Brno,“ vypočítal Knotek.

Navíc v roce 2009 hodně podobný tým v mládežnické kategorii ovládl tzv. Prague Games. „Hráčské předpoklady u nás jsou. Jenom jsme se proto, že florbal je pořád amatérský sport, začali věnovat práci a rodinám a rozešli jsme se po nižších soutěžích,“ dodal.

Na Czech Open se Troopers dostali poté, co po skončení minulé sezony uvažovali, kde by si v létě místo soustředění zahráli. Czech Open má velké renomé, jde o největší turnaj (co do účasti) na světě. „Napřed jsme si říkali, že bude fajn někde si v létě společně ťuknout pár zápasů. Pak jsme zjistili, že se sehráváme a daří se nám. Od vyřazovací části jsme už šli za tím, abychom došli co nejdál, za výsledkem a na morál,“ rekapituloval Knotek.

Pro jeho tým je úspěch na Czech Open až takovým povzbuzením, že v příští sezoně by chtěl vyhrát Národní ligu a postoupit do 1. ligy, tedy druhé nejvyšší soutěže v Česku.